Hrdina
Jsem noirová hrdinka dnešní doby. Žiji jen v noci ve světlech neonů a žlutejch zářivek. Žiju dlouhej
krátkej. Dvanácky od sedmi do sedmi. Noční na benzíně. Stojim za pokladnou a pípám jim to do
systému červenym paprskem. Ty stíny a světla ve tmě jsou jak z Třetího muže, zákazníci zas z
panoptika Salvátora Dalího. Zfetovaný taxikáři, okradený cizinci, kurvy, spousta kurev, policajti, co
se tvářej, že tě ochraňujou a přitom ti koupěj zmrzlinu a chtěj, abys ji před nima lízala. Neřikám, že
se nebojim. Bojim se jak kráva. Pokaždý, když sedim v travaji a venku už je šero a já jedu na
směnu zas pozdě, koušu si nehty a druhou rukou si vjíždim hrůzou do vlasů. Představuju si, co
bych dělala, když by tam na mě někdo vytáhnul bouchačku... A nebo péro... Nevim... Ale vim, že
mi to taky trochu vzrušuje. I když by nemělo. Nejsem žádná femme fatale. Jsem detektiv. Nosim
černý kalhoty a košile. Od doby, kdy jsem schopná mít otevřený oči jen přes noc, považuju za
zbytečný se malovat a mejt si vlasy. Je to tak pro tělo zravější a věřte, že o tom něco vim. Mám za
sebou rok na přírodovědě. Za den vykouřim krabičku cigaret. Mám to přesně rozpočítaný- na cesty,
pauzy, čekání. To už tak zdraví nejni. Ale správnej hrina, by kolem sebe oblak dýmu mít měl. Jen
ten klobouk, co nosil Humphrey Bogart nemám. Ale mám zas lepší postřeh než on. Mám svojí
taktiku a nespoléhám na náhodu. Dělám, že do sebe jen leju colu a civim na ty šťastný rodinky,
který tu visej na reklamách na bagety všude kolem mě. Ale to nenene, jedním očkem pozoruju.Vim
o každý čórce, co k nám chodí. O každym policajtovi, jaká je svině. O všech těch boháčích a jejich
milenkách. Zákaznících lehkejch holek. Vím víc, než si všichni myslí. A to, co vim, je ta nejlepší
superschopnost. Jsem noirovej detektiv. Jsem Karla Coco
Žádné komentáře:
Okomentovat