Max se holil každé tři dny
Max se holil každé tři dny. První den byla jeho tvář hladká a jemná. Druhý den na ní měl už drobné strniště, a když pracoval, často si hřbet ruky drbal krátkými vousky na bradě. Třetí den byly vousy dlouhé tři čtyři milimetry a Max si je prohlížel v zrcátku. Zkoumal jednotlivé vousy. Některé byly černé, jiné zase světlé a další dokonce skoro zrzavé. Byly tu také "dvojčata" - kdy dva vousky rostly z jednoho místa. To Maxe obzvlášť fascinovalo. Co však hledal, byly černé tlusté vousy, silnější než ostatní. Vždy se našel takový vous, který mezi ostatními vyčníval. Max je vyhledával, a potom je nehty nebo pinzetou vytrhával. Prohlížel si je na světle, zkoumal, jak jsou u kořínku měkké a zahnuté. Potom takový vousek vzal, strčil jej do obálky a oholil se. Obálku poslal domů a jeho ženě ji předal pošťák ve chvíli, kdy listovala časopisem a cintala na stránky latté. Jeho žena uchopila obálku a broukajíc si nějakou melodii (byla to Angel Baby), ji opatrně roztrhla a svými dlouhými prsty vytáhla vousek. Prohlédla si jej, a pak přešla k malému stolku u okna. Tam vousek opatrně vložila do malé krabičky na tenkou vrstvu lepidla. Byla to taková krabička, do jakých se dávají brouci, ale byla ještě trochu menší. Žena se usadila k psacímu stroji a napsala: Bangkok, září 2014. Vytáhla papír z psacího stroje a vystřihla proužek s nápisem, ten pak nalepila do krabičky pod vousek a krabičku uzavřela malým sklíčkem. Vstala od stolu a došla ke zdi, která byla již skoro celá pokrytá stejnými krabičkami, na nichž byla jména všech možných měst. Zavěsila krabičku na volné místo, se zjevným uspokojením si prohlédla celou stěnu a vrátila se ke svému latté a časopisu. V tu chvíli Max seděl v letadle a vyhlížel malým okýnkem na letištní plochu, která ubíhala rychleji a rychleji a hřbetem ruky si přejížděl po bradě...
Žádné komentáře:
Okomentovat